Jiřího první dron: Jak to je s hračkami a lehkými drony do 250 g?

Jiří měl 16. narozeniny a pod balicím papírem našel krabici, ze které měl obrovskou radost, protože to bylo přesně to, co si přál. Byl v ní malý, lehký a skládací dron. Váží přesně 249 gramů a má skvělou kameru. „Paráda,“ pomyslel si, „konečně budu mít ty úžasné záběry z dovolené a z našich výletů.“ Přesně to je vidina mnoha začátečníků, kteří však již opomíjejí, že let s dronem má i svá zákonná pravidla. Stejně tak, jako jezdit s autem bez řidičského oprávnění… také to jde, ale jen do doby, než vás chytnou a co hůře, než způsobíte nějakou nehodu. A to se týká i nehod s drony.

Ale vraťme se k Jirkovi. Celý nedočkavý nabil baterii a vyběhl na zahradu za domem. První vznášení, pár opatrných manévrů… byl nadšený! Obraz na telefonu byl čistý a stabilní. Hned ho napadlo, že by mohl přelétnout k sousedovi a natočit mu z ptačí perspektivy jeho novou pergolu jako překvapení. Nebo by mohl zaletět do místního parku a natočit kostelní věž při západu slunce.

Sice je to mladý poblázněný kluk, ale i tak ho rodiče vedou k zodpovědnosti a vzpomněl si, že na internetu zahlédl i něco o pravidlech pro létání s drony. V tu chvíli mu ale v hlavě začal hlodat červíček pochybností. „Moment,“ řekl si, „slyšel jsem o nějakých pravidlech. Registrace, zkoušky… Týká se mě to vůbec, když tenhle drobeček váží míň než čtvrt kila? To by mi naši dali, kdybych něco podělal“. 

Častý omyl: Hmotnost není všechno

Jiří se rozhodl, že nebude riskovat, a zavolal svému zkušenějšímu kamarádovi Pavlovi, protože on je už zkušeným pilotem dronu. Jeho odpověď uvedla věci na pravou míru.

„Hele, Jiří, to je super, že jsi opatrný. Hodně lidí si myslí, že limit 250 gramů je magická hranice, která tě zbavuje všech povinností. Ale je to trochu jinak,“ vysvětloval Pavel. „Musíš rozlišovat dvě věci:“

1. Dron – hračka: „Pokud by tvůj dron neměl kameru a byl by výrobcem označený jako hračka (podle směrnice 2009/48/ES), tak máš pravdu. Nemusíš se nikde registrovat ty, ani dron. Je to prostě hračka. Nemusí ti být ani 16 let a tak by s ním klidně mohl létat i tvůj mladší brácha, protože zákon nestanovuje žádný minimální věk. Tady se řídíš pouze pravidly, které udává výrobce. 
2. Dron se senzorem: „Jenže tvůj dron, i když je lehoučký, má kameru. A kamera je senzor schopný zaznamenávat osobní údaje – třeba obličej souseda nebo SPZ jeho auta. A jakmile má dron takový senzor, zákon ho přestává vnímat jako hračku a vnímá ho jako malé letadlo. A proto se na tebe vztahuje povinnost registrace provozovatele.“

Jiří pochopil. Nejde jen o to, kolik dron váží, ale hlavně o to, co umí. Kamera je ten klíčový prvek, který z hračky dělá zařízení podléhající regulaci a pravidlům. 

Druhé prozření: Nebe není prázdné

„A ještě jedna důležitá věc,“ pokračoval Pavel, „která platí pro úplně všechny drony, i pro tu nejlevnější hračku bez kamery. Nikdy nesmíš létat všude, kde se ti zachce.“ Hele, já za tebou zajdu a koukneme se na to společně.

Chvíli na to už seděli u Jirky v pokoji a Pavel mu na svém telefonu otevřel mapu v aplikaci DronView. „Podívej,“ ukázal Jiřímu, „tady je náš park, kam jsi chtěl letět. Je ale kousek od nemocnice, která má heliport. Proto je tady vyznačená zóna se zvláštními pravidly. A ten krásný les za městem? To je Chráněná krajinná oblast, tam potřebuješ povolení od správy CHKO, jinak tam létat nesmíš, tedy pokud se nejedná o IV. zónu. A kdybys bydlel blíž k letišti, měl bys tam obrovský modrý kruh – řízený okrsek letiště, kam se s dronem vůbec nesmí.“

Jiřímu došlo, že zodpovědnost pilota nespočívá jen v papírování, ale hlavně v tom, že ví, kde se pohybuje.

Co si z toho Jiří odnesl:

• Mám dron do 250 g BEZ kamery: Považuje se za hračku. Nemusím se registrovat.
• Mám dron do 250 g S KAMEROU: Už to není hračka. Musím se registrovat jako provozovatel na stránkách Úřadu pro civilní letectví. https://dron.caa.cz/. Také si musím přečíst uživatelskou příručku výrobce dronu, kde se dozvím vše potřebné k bezpečnému letu. 
• PRAVIDLO PRO VŠECHNY: Ať mám jakýkoliv dron, vždy mám povinnost respektovat vzdušný prostor a létat smím pouze do výšky 120 m nad povrchem. Tedy, když se terén zvedá, stále je to 120 m nad tímto povrchem. A další pravidlo, vždycky musím na dron vidět.
• NEJLEPŠÍ PŘÍTEL PILOTA: Aplikace DronView. Oficiální mapový nástroj od Řízení letového provozu ČR. https://dronview.rlp.cz/. Před každým letem je kontrola mapy naprostou nutností.
• ČEMU SE VYHNOUT: Okolí letišť, vojenským prostorům, chráněným územím (NP, CHKO – vyjma IV. pásma) a ochranným pásmům (elektrické vedení, železnice, dálnice, silnice atd.).

Jiří, poučen z rozhovoru s Pavlem, usedl k počítači. Byl odhodlaný udělat vše správně a stát se zodpovědným pilotem. Jeho cesta se skládala ze tří jednoduchých kroků.

Krok 1: Registrace provozovatele

Jiří otevřel webový prohlížeč a zadal adresu dron.caa.cz. Hned na úvodní stránce našel tlačítko pro registraci. Během procesu si uvědomil klíčovou věc: „Aha, takže já neregistruji svůj konkrétní dron, ale registruji sebe jako provozovatele.“ To znamená, že pokud si v budoucnu koupí další tři drony, nemusí nic znovu registrovat. Bude létat pod jedním a tím samým registračním číslem.

Vyplnil své jméno, adresu, e-mail a telefon. Po dokončení mu obratem do e-mailu dorazilo jeho unikátní registrační číslo provozovatele ve formátu CZE-rp-xxxxxxxxxxxx.

Krok 2: Označení dronu 

S číslem v ruce musel Jiří udělat dvě věci. Nejprve si vytiskl malý štítek se svým číslem a pečlivě ho nalepil na tělo dronu. „Tak, teď každý ví, komu tenhle fešák patří,“ pomyslel si, protože si na štítek ještě doplnil svůj Instagramový profil a telefon. 

Krok 3: Plánování prvního legálního letu

Plný hrdosti se rozhodl naplánovat svůj první „oficiální“ let. Cílem byla zřícenina na kopci za městem.

Jeho první krok? Samozřejmě DronView. Zkontroloval lokalitu a s radostí zjistil, že se nenachází v žádné zakázané ani omezené zóně. Žádné letiště, žádné CHKO. „Perfektní!“

Když ale přiblížil mapu, všiml si, že ke zřícenině vede turistická stezka a poblíž je několik domů. Jak mu ještě Pavel říkal, s dronem s certifikací C0, v otevřené kategorii (Open) A1 sice smí náhodně přelétnout přes „nezapojené osoby“ (např. osamělého turistu), ale nesmí nad nimi létat záměrně a už vůbec nesmí létat nad shromážděním lidí. Shromáždění lidí znamená, že je jednotlivec natolik omezen okolními osobami, že se nemůže pohybovat jak chce. Tedy kdyby mu na hlavu padal dron, nemůže mu ani uhnout. „Snad tam nebude takový nátřesk, musím tam pro jistotu vyrazit hned ráno, když tam skoro nikdo nebude“ zauvažoval Jirka logicky. 

„Dobře, takže nepoletím přímo od parkoviště přes ty domy a nebudu točit přímo nad hlavami turistů,“ naplánoval si. „Půjdu kousek dál po poli, vzlétnu z bezpečné vzdálenosti a zříceninu obkroužím z uctivé vzdálenosti. Dodržím tak základní pravidlo letu 1:1, tedy být od lidí tak daleko, jak vysoko nad nimi poletím. Když poletím nad stromy ve výšce asi tak 30 metrů, budu se držet od stezky také alespoň 30 metrů. A hlavně budu mít dron stále v dohledu, tedy tzv. VLOS. To zvládnu.“ 

A tak i udělal. Jeho první let byl klidný, bezpečný a záběry byly úžasné. Protože takzvaná „zlatá hodinka“ je ideální na záběry kvůli světlu, a protože většina lidí je ještě doma, nebo už zase doma.. A co bylo nejdůležitější – měl čisté svědomí, protože věděl, že dodržel všechna pravidla.

Tak, záběry zříceniny už Jirka má, ale co kdyby si chtěl natočit ještě třeba tu kostelní věž na náměstí? 

Chvíli Googlil, ale moc moudrý z toho nebyl. Ještě, že má kamaráda Pavla a hned mu volá. Pavel ho hned při další návštěvě uklidnil a řekl mu, že v podstatě se musí řídit stejnými pravidly které už zná a navíc musí jen let zapsat do aplikace DronView, kterou už zná. „Jelikož město je takzvaně hustě osídleným prostorem, neboli HOP. Tady je ale větší předpoklad pohybu lidí a tedy nezapojených osob a je nutné si let plánovat pečlivěji a musíš tedy předpokládat, že při letu nebudeš vědomě přelétávat nezapojené osoby.

Například osoba jedoucí v autě, nebo osoba za oknem domu, je také nezapojenou osobou a je nutné dodržet pravidlo 1:1. A kdyby se ti přeci jen povedlo omylem nad někým přeletět, musíš co nejdříve odletět tak daleko, abys zase letěl podle pravidla 1:1.“ Pavel hrne fakta z rukávu a Jirka hledá tužku a papír, aby si všechno raději zapsal. „ Nemusíš si nic psát Jiří“ uklidňuje ho Pavel, „stejně ten papír někde ztratíš.

Stačí, když si budeš pamatovat, že všechno potřebné najdeš na blogu firmy DRONEXUS, tedy na Dronexus.cz. Mají tam všechno přehledně popsané a kdybys náhodou něčemu nerozuměl, klidně jim můžeš zavolat na číslo 608 78 05 18 a oni ti ochotně poradí“. Co je ale úplně nejlepší je jejich individuální online školení, které mám za sebou a díky němu tohle všechno vím. 

A Pavel Jirkovi ještě před odchodem položil otázku: „Schválně, co kdybys ve městě šel létat s dronem a měl s sebou kamarády. Chtěl bys je natočit z výšky, ale nemůžeš tedy dodržet hlavní pravidlo 1:1, můžeš nad nimi létat?“ Hmmm…zamyslí se Jirka. „Asi ne, nemůžu přeci létat nad osobami,“ nejistě odpoví Jirka. „Ale můžeš! Kamarádi jsou s tebou, vědí že budeš létat a natáčet je a už tedy nejsou nezapojenými osobami, protože o letu dronu vědí, sledují ho a v případě pádu dronu mu mohou uhnout. Tím se stali osobami zapojenými do provozu“. 

„A Jirko, ještě jedna důležitá věc. Ve vzduchu nejsi nikdy sám. Vždy létej jen tak, abys dron viděl a kontroluj si prostor okolo dronu. Může tam být i jiný dron, nebo ptáci a srazit se přeci nikdo nechce. Musíš hlavně uhnout vše letadlům s posádkou. A tady jsem ti vytiskl informativní leták, co můžeš a nemůžeš dělat se svým dronem“.