Doba čtení 4 minuty.
Každý rok stejný problém
Senoseč je pro zemědělce období intenzivní práce, ale pro přírodu představuje nemalé riziko. Srnčata, která se přirozeně schovávají v trávě před predátory, se mohou stát obětí zemědělských strojů. Instinkt jim velí zůstat nehybná, což je však pro ně během sečení trávy smrtelně nebezpečné. Tradiční metody, jako procházení polí nebo spolupráce s loveckými psy, jsou časově náročné a často málo efektivní. Stejně tak jsou časově náročné metody, jako je aplikace pachových, zvukových a viditelných plašičů či osobní zapachování večer před sekáním. Přichází však inovativní pomoc – drony.
Jak funguje vyhledávání pomocí dronů
Drony vybavené termokamerami přinášejí revoluci v ochraně srnčat. Termokamery dokážou zachytit rozdíly v teplotě a identifikovat teplokrevné tvory ukryté v husté trávě. Tato technologie je nejen rychlejší, ale i mnohem přesnější než tradiční metody. Hustá tráva srnčata ochrání nejen před zraky predátorů, ale také před zraky lidí. Při pohledu z výšky je však zvěř ukrytá v trávě daleko lépe rozpoznatelná a záchrana jejich života je tak na dosah ruky.
Díky dronům lze předejít nejen úhynu zvířat, ale i poškození zemědělských strojů a kontaminaci sečené trávy zbytky uhynulých zvířat. Mnozí zemědělci a myslivci již potvrzují, že jejich efektivita převyšuje všechna očekávání.
Příprava před letem
Aby byla akce úspěšná, je klíčový správný výběr dronu. Kvalitní drony musí mít stabilní letové vlastnosti a dostatečný dolet, zatímco termokamery by měly nabídnout vysoké rozlišení. Všechny tyto parametry splňuje náš dron DJI Matrice 4T s dobou letu až 49 minut, rozlišením termokamery 640×512 pixelů, autonomními funkcemi a integrovanou AI pro efektivitu letu.
Nezbytnou součástí příprav je i zajištění legislativních povolení. I let dronu podléhá zákonům, včetně pravidel o výšce letu, ochranných pásmech liniových pozemních staveb nebo osídlených prostor.
Průběh akce: Od startu po záchranu
Samotný proces začíná určením prostoru, kde bude senoseč prováděna. Nezbytné je vyhodnocení rizik, jako jsou členitost terénu, vysoké stavby nebo elektrická vedení. Let je možné provádět manuálně a pátrání zaměřit pouze na konkrétní lokality, nebo pomocí automatického letu, kde budeme na základě výpočtu letové trasy vědět přesnou dobu letu i plochu, kterou dron zkontroluje. Po nalezení zvěře je nutné ji bezpečně přemístit, což obvykle provádějí spolupracující myslivci a farmáři. Základním pravidlem je nedotýkat se zvěře holýma rukama! Přenesli bychom na ni svůj pach, který matka srnčete cítí a nechá ho pak osudu napospas. V tomto případě by přišla veškerá snaha o záchranu vniveč.
Komunikace mezi týmy je klíčová – od pilotů dronů přes myslivce až po ochránce přírody. Společná koordinace zvyšuje šance na úspěch. Obrovskou technickou výhodou našeho dronu je možnost označení nálezu zvěře bodem s určením přesné GPS pozice a tento bod ihned pomocí QR kódu sdílet s ostatními, kterým se tento bod zobrazí na mapě.
Výsledky z praxe
Díky použití dronů se ročně podaří zachránit stovky srnčat. Například v loňské sezóně byl úspěšný zásah hlášen u více než 85 % monitorovaných oblastí. Příběhy záchrany, kde zvířata byla v poslední chvíli vyproštěna z nebezpečné oblasti, dokazují, jak zásadní roli tato technologie hraje.
Jediným negativním faktorem této metody je nutnost provádění letu večer či brzy ráno před sečením. Sečení trav se provádí pouze za slunného počasí a právě slunce je nepřítelem termokamery. Jakmile slunce ohřeje louku natolik, že teplotní rozdíl mezi loukou a zvěří se vyrovná, pak se pro termokameru stává zvěř neviditelnou. Nicméně ani tak ještě není vše ztraceno. Stále je možné hledání provádět pomocí širokoúhlé nebo zoom kamery.
Co nám o senoseči říká zákon
Provádění zemědělských prací ve vztahu k minimalizaci škod způsobených na zvěři je zakotveno v Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. Konkrétní ustanovení jsou pak popsána v §10, který se týká povinností zemědělců, a v §11, který konkretizuje povinnosti uživatelů honiteb.
Povinnosti zemědělců
Vlastníci, případně nájemci pozemků (zemědělci) jsou podle zákona povinni dbát na to, aby zvěř nebyla zraňována, nebo dokonce usmrcována. K zabránění vzniku škod způsobených na zvěři při obhospodařování pozemků jsou povinni oznámit s předstihem uživateli honitby (myslivci) dobu a místo provádění zemědělských prací. V případě kosení pícnin jsou provozovatelé mechanizačních prostředků povinni používat účinné plašiče zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji.
Povinnosti myslivců
Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků, potřebná opatření k záchraně zvěře.
Realita je však mnohdy jiná. Je však běžnou realitou, že spousta drobných, ale i velkých zemědělských hospodářů o této skutečnosti neví, nebo ji z časových či ekonomických důvodů ignoruje. Problematické je ale také nahlašování seče myslivcům s dostatečným předstihem. Zemědělci mohou sklizeň plánovat i týdny dopředu, ale konečný termín může být nakonec změněn kvůli nepřízni počasí.
Budoucnost dronové záchrany zvěře
Technologie neustále postupuje kupředu. V budoucnu budou dozajista drony vybaveny umělou inteligencí, která automaticky vyhodnotí záznamy z termokamer a sama bude navádět týmy ke zvířatům. S lepší dostupností těchto zařízení se nabízí možnost jejich širšího využití nejen při senoseči, ale i v ochraně dalších ohrožených živočichů a v neposlední řadě i monitorování prostředí při prevenci vzniku požárů.
Drony se staly novými „ochránci z ptačí perspektivy“ a přinášejí naději tam, kde dříve vládla bezmoc.
Jsou symbolem propojení technologie a přírody – a jasným důkazem, že inovace mohou zachraňovat
životy.
